Vzpomínáte si na tu dobu, kdy jste jezdili k babičce na prázdniny? Pro mnoho z nás to byly ty nejkrásnější časy našeho dětství, a rádi na tuto dobu vzpomínáme. Prázdniny u babičky byly jedno velké dobrodružství a taky hledání pokladů. Nevím jak vy, ale moje babička měla doma spoustu pokladů, které jsem ráda zkoumala. Ve skutečnosti to samozřejmě žádné poklady nebyly, ale pro mě ano. A vydrželo mi to roky. Znáte takovou tu krabici s dánskými sušenkami? Křehkými, máslovými, posypanými krystalovým cukrem? Skoro každá babička si plechovou dózu, v které sušenky byly, po snězení sladkostí uschovala. A dávala do ní šití. Stejně jako moje babička.
Moje babička byla velmi zručná švadlena. Takové věci jako zašít roztrhnutou díru nebo přišít utrhnutý knoflík, to pro ni nebyla žádná vůbec námaha. I na šicím stroji to uměla velmi dobře, takže pokud jsem potřebovala zúžit šaty nebo upravit halenku, vždy jsem věděla, za kým jít.
Jako dítěti mi tato krabice od sušenek připadala opravdu jako poklad. Pestrobarevné knoflíky, dlouhé zipy, špulky s nitěmi nejrůznějších barev, odstřižky látek nebo náprstky. To všechno byly věci, které mě fascinovali. A nesmím zapomenout na její košíček s jehlami. Možná ho znáte i vy. Je to česká klasika. Papírový košíček s rozkvetlými květinami, který otevřete a najdete v něm sadu ostrých jehel.
Když jsem v dospělosti začala šít, chtěla jsem mít stejný košíček, jako babička. Pro mě to znamenalo vzpomínky na dětství a šťastné chvíle. Jaká byla moje radost, když jsem objevila jehly mapky košíček Galant https://www.prima-obchod.cz/produkt/6/jehly-mapky-kosicek-galant. Tento košíček vypadá na chlup stejně jako ten, co měla babička.
A já už ho teď mám taky. Když skončím s šitím, láskyplně zasunu jehlu zpět na své místo a košíček uložím k ostatním věcem do plechové dózy od dánských sušenek.